20. června 2024
Ve své minulé úvaze jsem upozornil na problémy s formulací poslání vědy a na něj navazujících principů financování výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Systém, který v současné době v ČR existuje, považuje většina členů akademické obce za (v podstatě) správný, jen těch peněz, kdyby bylo více ….. Ve skutečnosti je tento systém do značné míry dysfunkční. Nechci se zde zabývat výsledky badatelského výzkumu, ani tam nejsme v mezinárodním srovnání žádná špička, ale jeho hodnocení by zabralo vlastní kapitolu. Soustředím se na oblast praktického využití výsledků výzkumu a vývoje, pro který se používá řada (často i bizardních) termínů, ale nejpoužívanější je „transfer znalostí a technologií“ (jako zkratka se používá anglické knowledge and technology transfer - KTT).
V oblasti transferu znalostí a technologií působím více než 30 let a za tu dobu se jistě mnohé změnilo (povětšinou k lepšímu). Vytvořily se formální struktury, které mají tuto agendu zajišťovat (technologické kanceláře na VŠ a VÚ, CzechInvest), vytvořily se systémy jejího financování (TA ČR) napojené na obdobné systémy EU, vznikl (nyní diskutovaný) její právní rámec a mnoho lidí se v této oblasti dobře živí. Co však chybí, jsou výsledky. Odhlédneme-li od jedné velké výjimky Ústavu organické chemie a biochemie AV (a zde se také jedná vlastně téměř výhradně o jedno pracoviště) a několika dalších menších (ale čestných) výjimek, tak nově vznikající firmy (start-upy), které pak dál úspěšně rostou a rozvíjejí se (scale-upy) nevycházejí z akademických pracovišť. Pokud někdo bude hledat příklad úspěšných a rostoucích českých firem, pak se patrně zaměří do oblasti digitálních her nebo e-commerce. Ani v oblasti přímé spolupráce akademických pracovišť s komerčními subjekty není ale situace nijak zářivá.
Tento víceméně intuitivní „expertní pocit“ potvrzují i tvrdá data. Měřítkem úspěšnosti KTT je inovativnost ekonomiky, pro jejíž hodnocení a mezinárodní srovnávání byla vyvinuta řada indexů. Z nich patrně nejpoužívanější je tzv. Global Innovation Index (GII), který zavedla organizace WIPO, která jej počítá pro všechny státy světa. Podle GII, který oficiálně uznává i EU, byla ČR v roce 2023 (Global Innovation Index 2023 – Innovation in the face of uncertainty (wipo.int)) mezi zeměmi EU na 21 a na světě 31 pozici. V roce 2014 (gii_2014.pdf (wipo.int)) byla ČR mezi zeměmi EU (bez VB) na 16 místě a na celém světe na 26 místě. To představuje za 9 let zhoršení naší pozice shodně mezi zeměmi EU i celosvětově o 5 pozic!
Význam této skutečnosti ilustruje souvislost mezi inovativností naší ekonomiky a našimi příjmy. Podle Eurostatu a ČSÚ (viz např. 09_2023_Statistika a My_Final.indd) bylo Česko v roce 2022 (poslední dostupná data) při srovnání hodinové mzdy mezi zeměmi EU na 17 místě, když naše mzdy dosahovaly 55 % průměru EU. I když křivka příjmů občanů v různých zemích EU se v průběhu času postupně trochu zplošťuje, rozdíly zůstávají obrovské a pořadí jednotlivých států je pozoruhodně stabilní. Když použijeme škálu měření inovativnosti ekonomiky European Innovation Scoreboard, které je podobná již zmiňovanému indexu GII, ale používá poněkud jinou metodiku (viz European Innovation Scoreboard 2023 - Publications Office of the EU (europa.eu)) byla ČR v roce 2023 na patnáctém místě (z 27 zemí), o něco pod průměrem EU. Sice na lepší pozici než všechny nové členské země (kromě Kypru) a dokonce lepší než Itále, Portugalsko a Španělsko, ale horší než všechny významné evropské země, se kterými jsme se směle poměřovali v minulosti. Čili ve srovnání s ostatními zeměmi EU inovujeme podprůměrně a bereme také podprůměrně.
Za posledních 10 let se v ČR vystřídaly tři vlády (Sobotkova - 2013-2017, Babišova - 2018-2021 a Fialova – od 2022 dosud). Všechny tři, stejně jako většina vlád předchozích po roce 1989, měly výzkum, vývoj a inovace jako jednu z priorit a zpracovaly řadu analýz, strategií a návrhů opatření (které potom následující vláda většinou hodila do koše). Celkové výsledky jejich činnosti v diskutované oblasti jsou však – jak dokumentováno výše - nepovzbudivé. A výdaje na výzkum, vývoj a inovace přitom v uvedeném období neustále rostly: z celkových 78 mld. Kč, z toho přímo ze státního rozpočtu 14 mld. Kč, v roce 2015 (22. VĚDA A VÝZKUM | ČSÚ (czso.cz)) až na 133 mld. Kč, z toho přímo ze státního rozpočtu 21 mld. Kč, v roce 2022 (23. VĚDA, VÝZKUM A INOVACE | ČSÚ (czso.cz) (ve státním rozpočtu pro rok 2024 je na VaVaI alokováno cca 40 mld. Kč).
Nelze proto než uzavřít, že náš výzkum, vývoj a inovace kráčejí špatným směrem. A že pouhé zvyšování dalších výdajů ze státního rozpočtu ke zvrácení tohoto nepříznivého trendu nepovede.
